Proklamace

Toto prohlášení bylo vyhlášeno na první rytířský svátek 22. června 1984 konzulem Alfredem R. Tombor-Tinterou v senátním sídle Jezdeckého řádu Eisenstadt. Současná verze z roku 2011 obsahuje všechny změny od roku 1984:

Abychom poskytli vhled do vývoje, povahy, cílů a úkolů Řádu rytíře vína, uvádíme níže vše shrnuté v 18 článcích:

Článek 1. Nárok + základní myšlenka:

  1. Zakladatelé řádu vycházejí z názoru, že evropská identita je výrazně formována především vlivem kultury vína, a proto má přirozené právo na vlastní řád rytířů vína s celoevropskou působností.
  2. Základní myšlenka stanovená pro Evropský řád rytířů vína zní: „Až zvítězíš nad závistí a začneš jiným nezištně pomáhat, staneš se skutečným rytířem.“

Článek 2. Definice + činnosti:

  1. Rytířstvo je ušlechtilé společenství nositelů řádu vína, kteří se zasazují o oceňování vína, zachování, posílení a šíření vinařské kultury a souvisejících oblastí.
  2. Rytíři budou ve spolupráci se všemi příslušnými a kompetentními vědeckými pracovišti usilovat o výzkum, dokumentaci a publikační činnost v oblasti vinařství.
  3. Rytířstvo si klade za cíl propagovat ušlechtilá vína, zlepšovat pěstování vína a vinařské standardy, čímž fakticky podporuje vinařské odvětví.
  4. Rytířstvo usiluje o pozvednutí významu vína ve společnosti; hledá pravdu, dobro a krásu a kultivované oslavy vína.
  5. Rytířstvo obhajuje myšlenkové hodnoty, ušlechtilý postoj a pečuje o opravdové rytířské přátelství.
  6. Rytířstvo je společenství, kde jsou si všichni rovni skrze přísahu na zemi, víno a přátelství.

Článek 3. Vyznání + hodnoty:

Rytířstvo se zavazuje ke křesťanským hodnotám a respektuje křesťanské náboženství a tradici, zejména také proto, že sakrální jádro rytířstva je zakotveno v symbolu naší víry. Ušlechtilé víno potěší srdce člověka; daruje radost a přátelství, takže pod touto záštitou je rytířská práce dílem míru – rytíři vína jsou také rytíři míru. Rytířstvo navazuje na tradici středověkého rytířského řádu sv. Jiří z roku 1333 a 1468, musí proto naplňovat vysoké historické, sociální a kulturní nároky a důležitou evropskou, západní úlohu. V pokračování této řádové tradice právě skrze Řád rytířů vína uvedl v roce 1984 převor Eisenstadtského konventu řádu Milosrdných bratří sv. Antonína Paduánského předsednictví šlechty řádu. Tím získaly úřady a hodnosti Řádu rytířů vína vztah ke konventu.

V souladu s tím se začaly slavit rytířské slavnosti, a sice slavnost k výročí založení řádu s řádovou bohoslužbou, svátek svatého Jiří, svatého Martina a žehnání vína na svátek svatého Jana Evangelisty. Byl také opětovně koncipován řádový konvent. Pravidelné návštěvy řádového konventu a studium Rytířského atlasu slouží k zajištění duchovní substance rytířstva a jsou nezbytné pro rozvoj každého člena společenství.

Rytířstvo podporuje sociální, charitativní činnost a kulturní a vědecké úlohy. Rytířstvo se hlásí k pravé ušlechtilosti ducha. Rytířská funkce je čestná a dobrovolná. V důsledku toho je Řád rytířů vína obecně prospěšný a v žádném případě není orientován na zisk.

Článek 4. Okruh působnosti + jazyk:

  1. Rytířstvo vnímá své poslání v kulturní a sociální oblasti, přičemž zachovává objektivitu ve vyznání, politice, ekonomických a společenských zájmech. Rytířské prameny jsou sepsány v latině, jednotícím jazyce kulturní Evropy.
  2. Jazykem rytířstva v komunikaci s rytířským senátem je němčina. V jednotlivých zemích je obvyklá komunikace rytířstva v tamním jazyce.

Článek 5. Mise + barvy:

Rytířstvo odvozuje svou misi od samotné přírody, tedy přímo z vinic.

  1. Rytířské poslání je mezinárodní. Proto jsou rytířské konzuláty zřízeny v jednotlivých regionech.
  2. Globální povahu rytířstva dokládá příslušnost k mezinárodní lize vinařských řádů „Fédération Internationale des Confréries Bachiques en Paris“ a mezinárodní barvy vína jsou červená, zlatá a zelená.

Článek 6. Struktura + právní subjektivita:

Řád rytířů vína zakládá svou právní subjektivitu na rakouském Zákoně o sdružování. V rámci řádové struktury zakládají části rytířského řádu mimo Rakousko svou právní subjektivitu vždy na odpovídajících zákonech dané země, práva a povinnosti mezi Senátem a součástí jsou řízeny smluvně. Struktura a výstavba rytířského řádu odpovídá historickému a místnímu vzoru. Proto představuje osvědčený model Římské říše a také model „svobodných měst“ určitý vzor pro organizaci a strukturu řádu.

Článek 7. Jméno + pověst:

Jméno řádu zní „Evropský řád rytířů vína“.

  1. Evropský proto, že tímto od nepaměti používaným termínem je označován kulturní charakter a významně určována identita tohoto kontinentu i jeho obyvatel. Toto jednotící poslání, „jednota v rozmanitosti“ by měla být i nadále živá celoevropsky i mezinárodně.
  2. Řád rytířů vína proto, že ušlechtilé víno je považováno za rytířský nápoj, jehož pověst je nutno obhajovat a šířit.

Článek 8. Senát + sídlo senátu:

Senát předsedá celému rytířstvu se všemi jeho složkami.

Magistrát (= úřad Senátu) zahrnuje všechny funkcionáře Senátu.

Řádná kurie (= místo shromáždění senátorů) a místo setkání šlechty (= generální shromáždění) je Eisenstadt.

Sídlo rytířského senátu je neoddělitelně spojeno s místem založení rytířstva, městem Eisenstadt. Evropský řád rytířů vína tudíž spadá pod katedrální a farní kostel svatého Martina, dřívější řádový kostel rytířů sv. Jiří.

Článek 9. Erb + kříž:

  1. Za rytířský erb byl zvolen komunální erb Gaasu pocházející ze 17. století. Erbovním kostelem Řádu rytířů vína se tak stal kostel Maria Weinberg v jižním Burgenlandu. Erb znázorňuje dva propletené výhonky vinné révy umístěné na zeleném „trojvrší“, které na obou stranách nesou vždy tři hrozny nad sebou. Erb je rozdělen na dvě pole, v přední polovině jsou na červeném pozadí zlaté hrozny, v levém poli na zlatém pozadí červené hrozny. V trojvrší jsou ukotveny iniciály erbovního hesla I.H.D.V. Tím jsou definovány barvy vína, tedy červená, zlatá, zelená rovněž jako barvy erbu a následně jako barvy rytířského řádu. Tímto jednoduchým, avšak ušlechtilým znázorněním je vyjádřeno „poslání vinic“.
  2. Kříž: Název našeho kontinentu pochází z řecké mytologie. Slovo pochází z hebrejsko-fénického jazyka odvozením: erev – ereb – Evropa. To znamená zemi, kde zapadá slunce, tedy ležící na západě. Fénická princezna Európa byla milenkou boha Dia, proměněného do podoby býka. To poukazuje na kulturní vliv přední Asie. Křesťanskou patronkou Evropy je Panna Maria, jejíž symbol, kruh dvanácti zlatých hvězd, je nejen znakem Evropské unie, ale i rámcem našeho rytířstva. Tento věnec hvězd obkružuje rytířský kříž, v jehož středu se nachází kotouč s mottem.

Rytířský kříž s osmi paprsky symbolizuje ušlechtilou cestu rytířského ducha. Je to znamení boje proti osmero bídám tohoto světa, tedy nemoci, opuštěnosti, absenci domova, hladu, nelásce, provinění, lhostejnosti a nevíře.

Článek 10. Erbovní heslo:

Motto našeho rytířstva je následující: „IN HONOREM DEI et IN HONOREM VINI“ (= „Na počest boha a na počest vína“). Ctít Boha znamená modlit se – ctít víno znamená pracovat; také zde nachází platnost řehole svatého Benedikta. (6. století) „ORA et LABORA“.

Článek 11. Poslání + identita:

Chceme přispět naplněním odpovídajícího poslání ke zvýšení hodnoty vína ve společnosti a přiblížit lidem podstatu tohoto posvátného nápoje, přivést tento Boží dar opět do povědomí.

Chceme vést vinaře k jejich kulturně a historicky oprávněnému sebeuvědomění a obnovit u všech pěstitelů a přátel vína respekt k ušlechtilému vínu jako rytířskému nápoji. Tak bude zřejmé rytířské poslání zevnitř i navenek.

Článek 12. Vzor + partnerství:

Naším vzorem jsou staleté vinařské řády ve Francii, které skrze své působení pozitivně spoluurčují hodnotu například šampaňského či koňaku. Z tohoto pohledu připadá našemu rytířstvu vedle převažující ideové složky také faktický význam.

Na znamení vzájemného uznání uzavřel nejstarší vinařský řád světa „Ordre des Coteaux de Champagne“, založený v roce 1656, oficiální partnerství s Řádem rytířů vína. Ve vědecké oblasti můžeme zmínit partnerství s Universitou mezinárodních hospodářských vztahů a v ekonomické oblasti partnerství s Hospodářskou komorou Rakouska.

Článek 13. Obsah + přínosy:

Chceme spojit příjemné a krásné s užitečným. Vyznáváme dobrou zábavu, ale chceme ji spojit se smysluplnou činností pro naši zemi a její obyvatele.

Článek 14. Cesta + změna:

Chceme jít společnou cestou se všemi váženými milovníky vína a dobré vůle, abychom co nejdříve dosáhli obratu k lepšímu ve vztahu k životu a vínu. Šlechtici vína jsou srdečně zváni k účasti na rytířských slavnostech zřetelným způsobem.

Článek 15. Vinný archiv + poselství:

Poukazujeme na kulturní význam vinoték a podporujeme jejich zakládání. Rytířstvo samo založilo v sídle Senátu Rytířskou vinotéku. Tento vinný archiv vystavuje související obecní erby naší oblasti, ale také eisenstadtský kámen boha Silvana a Bakchus z římských časů. Také další symboly bohaté vinařské tradice našich zemí, například sadu nádob k pití z předřímské doby, dokument z roku 1687 poukazující na nejstarší přívlastkové víno z roku 1526. V archivu jsou ukládány především následující vína: staré ročníky, nejvyšší vyznamenání, specifická vína a vína z celého světa. Archiv vín je nástrojem vzdělávání rytířů a je všeobecně přístupný. V zahraničí by měla být zakládána „vinařská velvyslanectví“, díky jejichž působení budou zájemci obeznámeni s ušlechtilými víny a znalostmi o něm.

Článek 16. Výzva + spolupráce:

Vyzýváme všechny činitele kulturního života, ať už z oblasti hudby, literatury či výtvarného a dramatického umění, ale také instituce nebo společenská sdružení, aby se spojily k ochraně lahodné hroznové šťávy a navázaly kontakty s rytířstvem, a tak umožnily pořádání společných akcí.

Článek 17. Rytířští spříseženci:

Rytířstvo rádo přijímá do svých řad muže a ženy, kteří/které vykazují dobrou pověst, aktivitu a vnitřní náklonnost k vínu a jeho kultuře, a to po určité době sloužící k osobnímu seznámení.

Každý rytířský spříseženec – Hospes, Accessores (rytířská mládež), nositel řádového kříže, Dáma vína, Rada vína, Soudce vína a Rytíř vína – přispívá skrze svůj závazek rytířstvu a skrze konkrétní přínos a aktivity v osobní i profesní oblasti k uskutečnění ušlechtilého cíle řádu a aktivně se podílí na rytířském životě.

Článek 18. Územní rozšíření:

  1. Senát: V souladu s čl. 8 sídlí rytířský Senát ve svobodném městě Eisenstadt.
  2. V jednotlivých regionech působí konzuláty = regionální složky rytířstva.
  3. Složky rytířstva se dělí na rytířské legáty (okresy).
  4. Rytířské legáty se skládají z komturátů neboli dvorů (= rytířských obcí).
Zpět do obchodu